Cuvvé Waldberg 2009 cuveé Waldberg Vrbovec

Užitečné informace o odrůdě Sylvánské zelené:

Patří do skupiny odrůd, jenž byly na našem území nejpravděpodobněji rozšířeny Římany.

Jména odrůdy používaná v zahraničí:

Sylvánské, Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl, Zöld silván

Historie:

Kdysi bylo Sylvánské zelené nejrozšířenější odrůdou na Moravě, a proto se mu říkalo lidově „Morávka“. Z výsadeb bylo vytlačeno Neuburským, které stihl stejný osud, když se objevila odrůda Müller Thurgau. Tato odrůda vznikla samovolným zkřížením mezi odrůdami Rakouské bílé a Tramín a to pravděpodobně na území Rakouska. Na rakouský původ ukazuje i starší německé označení Oesterreicher. V Německu se jedná o třetí nejpěstovanější odrůdu. U nás je nejvíce pěstován v podoblasti Mikulovské.

Obecná charakteristika vína:

Víno je neutrální a při nižší sklizni mírně kořenité chuti bez zvláštních aromatických látek. Při vyšší vyzrálosti hroznů dává predikátní vína, která zráním na láhvi nabývají na olejovitosti, hladkosti a vláčné harmonii. Při vyšších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyseliny rychle odbourávají a víno může být až fádní. V barvě je „Sylván“ zelenožlutý, ve vůni neutrální (u mladších vín lze cítit angrešt) a chuti jemně kořenití. Víno je v mládí poněkud méně harmonické, někdy až drsné. Rychle vyzrává do vláčné plnosti a kulatosti, kdy se prezentuje příjemným dojmem celistvosti. Sylvánské se dříve hojně užívalo do směsí s tvrdšími víny (na Slovácku s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžné, suché, výčepní víno k prostým jídlům.

Víno a jídlo:

Vína Sylvánského zeleného jsou výborná pro společenské události, neboť jejich pití neunavuje. Jsou no neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel.

Užitečné informace o odrůdě sauvigon:

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí.

Jména odrůdy používaná v zahraničí:

Sauvignon blanc, Blanc Fumé, Muskat-Sylvaner, Feigentraube

Historie:

Původ této odrůdy je neznámý, ale pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že vznikl asi ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc x Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert čili Sauvignonasse. Tu a tam se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aromatem a mutace růžová Sauvignon rosé, která je méně zajímavá. Ve Francii se dodnes říká, že když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem právě ze Sauvignonu. V dospělosti se stal král velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě Sauvignonu. Na Moravě jsou největší výsadby v podoblasti Mikulovské

Obecná charakteristika vína:

V závislosti na ročníku, na stanovišti, na době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové, paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Napřed černorybízové, angreštové, kiwi se zábleskem citronu, pak u měkčích a kulatějších vín broskve, nektarinky a meloun. U sladkých výběrů meruňka, pomeranče, ananas i marcipán. Z vyšších sklizní a horších ročníků mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá, ale většinou se setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně na půdách křemičitých (Sancerre) nebo s víny tělnatějšími na půdách hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně láhvová zralost, s níž narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost. Barva Sauvignonu je zelenožlutá (mladých vín z méně příznivých ročníků to je kopřiva, travnatost až papriková nezralost). U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a směs citronů s kiwi. Vína jsou plná a při láhvové zralosti velmi plná, mnohdy s minerální příchutí. Vjem trvá dlouho.

Víno a jídlo:

Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a ke kozím sýrům. Plnější a zralá vína ke kořeněným jídlům, k těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami apod.

Užitečné informace o odrůdě ryzlink rýnský:

V minulosti nedoceněná odrůda, jenž pouhou náhodou a i díky lidskému sklonu k nedochvilnosti, nezůstala v pozadí. Dnes je Ryzlink rýnský pěstován po celém světě a je zařazován mezi nejkvalitnější odrůdy pro výrobu bílých vín.

Jména odrůdy používaná v zahraničí:

Starosvětské, Rheinriesling, Petit Riesling, Rajnai rizling, Graševina White Riesling, Roháč, Gentil Aromatique, Johannisberg

Historie:

Kořeny této odrůdy jsou z písemných záznamů doložitelné již od 14. století. Z počátku druhořadá odrůda, která byla ve vinici s jen s významnějšími a jenž byla přehlížena. Vše se změnilo čirou náhodou ve století 18. Když johannisbegští mnichové trpělivě čekali na povolení ke sklizni, hrozny Ryzlinku rýnského byli v jejich vinicích napadeny ušlechtilou plísní šedou. Po očekávané sklizni mnichové odděleně zpracovali napadené a zdravé hrozny. Výsledek byl udivující a z nynějšího postavení Ryzlinku rýnského v „hierarchii“ odrůd jednoznačný. Z nejnovějších genových analýz se zjistilo, že tato odrůda pravděpodobně pochází z náhodného křížení Heunisch a Tramínu. Ryzlink rýnský je u nás nejvíce pěstován v podoblasti Slovácké

Obecná charakteristika vína:

V chuti ryzlinkových vín hraje velkou úlohu kyselina a její zralost. Od ocelové kyseliny v nezralých ročnících, přes příjemně říznou až po svěže zralou, která je nezbytnou součástí velkých vín výborných ročníků a současně oporou tvorby buketu a chuťových látek láhvové zralosti. Nejtypičtěji se „ryzlinkový fenomén“ projevuje ve zralých, suchých, kabinetních vínech. Ve vyšších stupních predikátních vín je postupně onen fenomén překrýván narůstajícím tělem vína, případně tóny zralosti vyprodukovanými ušlechtilou plísní. Žlutozelená barva, velmi decentní a éterická vůně s náznakem lipového květu, případně broskví, meruněk, ananasu a při vyzrávání kdoulí, můžeme u Ryzlinku rýnského najít.  Minerální plnost přechází do pepřnaté kořenitosti láhvově zralého vína, které se vyznačuje elegancí díky zvýrazněné souhře mezi kyselinami a extraktivními látkami.

Víno a jídlo:

Jakostní vína této odrůdy jsou vhodné k lehčím úpravám drůbeže. V třídě kabinet jsou jedinečná ke studeným předkrmům z telecího masa. Pozdní sběry jsou doporučovány nejen k pstruhům, ale i mnoha dalším úpravám ryb. Sladké výběry jsou ideální k dezertům. Ryzlink rýnský je dobrou volbou pro dlouhá posezení u malého zákusku v kruhu dobrých přátel.