Sauvignon 2010 pozdní sběr Moravíno Valtice

Užitečné informace o odrůdě Sauvignon:

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí.

Jména odrůdy používaná v zahraničí:

Sauvignon blanc, Blanc Fumé, Muskat-Sylvaner, Feigentraube

Historie:

Původ této odrůdy je neznámý, ale pravděpodobně pochází z francouzského regionu Bordeaux nebo z oblastí na Loiře. Nové genetické poznatky ukazují na to, že vznikl asi ze samovolného křížení mezi odrůdami Chenin blanc x Tramín. Francouzský název je Sauvignon blanc nebo Sauvignon jaune a je nutné ho dobře odlišovat od méněcenné odrůdy s velkým hroznem Sauvignon vert čili Sauvignonasse. Tu a tam se ještě vyskytuje mutace šedá Sauvignon gris s vyšší cukernatostí a s méně pronikavým aromatem a mutace růžová Sauvignon rosé, která je méně zajímavá. Ve Francii se dodnes říká, že když byl francouzský král Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) kojencem, tišil pláč dítěte jeho dědeček tím, že mu potíral rty rozetřeným česnekem a máčel mu je vínem právě ze Sauvignonu. V dospělosti se stal král velkým vyznavačem francouzských vín, jmenovitě Sauvignonu. Na Moravě jsou největší výsadby v podoblasti Mikulovské

Obecná charakteristika vína:

V závislosti na ročníku, na stanovišti, na době sběru a na technologii tvorby vína se vyvíjejí různé typy vína. V méně příznivých ročnících, v severnějších oblastech a při vyšší vlhkosti vznikají travnaté, kopřivové, paprikové tóny ve vůni i chuti. Při vyšším slunečním svitu a lepší vyzrálosti hroznů se začínají objevovat ovocné tóny. Napřed černorybízové, angreštové, kiwi se zábleskem citronu, pak u měkčích a kulatějších vín broskve, nektarinky a meloun. U sladkých výběrů meruňka, pomeranče, ananas i marcipán. Z vyšších sklizní a horších ročníků mohou být vína Sauvignonu lehká a tvrdá, ale většinou se setkáváme s víny plnými, často i s minerální příchutí, hlavně na půdách křemičitých (Sancerre) nebo s víny tělnatějšími na půdách hlinitých či s filigránskou stavbou a bohatou hrou vůní z půd vápenitých. Intenzita aromatických látek, kterou vnímáme v mladých vínech současně se svěžestí mladého vína, je pro mnohé milovníky Sauvignonu velmi svůdná. Zráním Sauvignonu na láhvi se většinou ony mladistvé tóny ztrácejí a ve víně se rozvíjí hlavně láhvová zralost, s níž narůstá i vyšší barevný tón vína a jeho plnost. Barva Sauvignonu je zelenožlutá (mladých vín z méně příznivých ročníků to je kopřiva, travnatost až papriková nezralost). U vín z dobře vyzrálých hroznů jsou vůně černorybízové, angreštové a směs citronů s kiwi. Vína jsou plná a při láhvové zralosti velmi plná, mnohdy s minerální příchutí. Vjem trvá dlouho.

Víno a jídlo:

Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako vína aperitivní nebo ke studeným předkrmům. Hodí se i ke chřestu a ke kozím sýrům. Plnější a zralá vína ke kořeněným jídlům, k těstovinám s gorgonzolou nebo rybí omáčkou, k vařené šunce, k bílým masům se smetanovými omáčkami apod.